Nejúchylnější kanibalové - část 2
Včera jsme si představili dva nechvalně známé lidožravé vrahy, nad jejichž zvráceností tuhne krev v žilách. Podobných zrůd je ale plno, takže dnes přicházíme s pokračováním!
Zabíjet lidi prostě není správné. A když už někoho zabijete, neměli byste ho jíst. Jenže některým úchylům ani takhle jednoduchá pravidla nevysvětlíte… Včera jsme začali s miniseriálem Nejúchylnější kanibalové, dnes pokračujeme v podobně krutém stylu!
Andrej Čikatilo (1936 - 1994) - Rodák z ukrajinské vesničky Jabločnoje to neměl jednoduché. Hladomor, válka, neurovnané rodinné poměry (jemně řečeno), problémy s nočním pomočováním a později s impotencí, tím vším si Andrej během dětství a dospívání musel projít. Přesto se v roce 1963 oženil a narodila se mu dcera Ludmila a syn Jurij. Byl velmi inteligentní, korespondenčně vystudoval ruskou literaturu a nějakou dobu pracoval jako učitel. Navenek se Čikatilo jevil jako tuctový, jen poněkud uzavřený chlapík, v jeho mysli však bujely zvrácené představy a choutky. V roce 1978 se pokusil znásilnit devítiletou školačku, když se mu ale nepodařilo dosáhnout erekce, děvčátko ubodal a teprve přitom ejakuloval. O tři roky později v lese uškrtil sedmnáctiletou Larisu Tkačenkovou, prohryzl jí krk, ukousl bradavky a spolkl je. Pak už pro Čikatila nebylo cesty zpět. Policie začala objevovat stále více brutálně zohavených těl dívek i chlapců s odříznutými genitáliemi. Pohlavní orgány Čikatilo konzumoval, přičemž věřil, že tím nabývá na moci. Co se týče vyšetřování, největší problém představoval tehdejší sovětský systém, který odmítal připustit, že by v SSSR mohla existovat taková kapitalistická zrůdnost jako sériový vrah, z čehož také vyplývaly značně pochybné policejní metody. Andrej Čikatilo byl zatčen a usvědčen až v roce 1990. Soudní proces absolvoval ve velké ocelové kleci. Byl shledán vinným z dvaapadesáti vražd a 15. února 1994 zastřelen.
Jeffrey Dahmer (1960 - 1994) - Štíhlého blonďatého muže s několikadenním strništěm byste si na ulici pravděpodobně vůbec nevšimli. Jeffrey Dahmer působil dojmem dokonale průměrného člověka, vyklubal se z něj však jeden z nejbrutálnějších vrahů v dějinách Spojených států - “Kanibal z Milwaukee”. Jeffrey v dětství nezažil žádné ponižování a týraní, s nástupem puberty si však uvědomil svou homosexualitu, stával se čím dál podivínštějším samotářem a začal holdovat alkoholu. Nedlouho před ukončením střední školy jej hluboce zasáhl rozvod rodičů; z tohoto traumatu se nikdy pořádně nevzpamatoval. V roce 1978 opil osmnáctiletého náhodného známého Stevea Hickse, umlátil ho k smrti a jeho tělo rozřezal. Chtěl si tak zajistit, že jej hoch nikdy neopustí. Ačkoliv se snažil na tuto událost zapomenout a vést normální život, po několika letech zavraždil mladého gaye a s mrtvolou měl pohlavní styk. Poté následovaly další oběti z řad homosexuálních mladíků, často příslušníků rasových menšin. Dahmer těla porcoval, bicepsy, srdce a stehna schovával do lednice a později je jedl. Měl pocit, že mrtví se tímto stanou navždy jeho součástí a budou pořád s ním. Vytvořil si sbírku lebek, před kterou se ukájel. Mezi jeho nejhrůznější experimenty patřilo vytváření tzv. “sexuálních zombie otroků” - Dahmer svým omámeným milencům vyvrtal díru do lebky a dovnitř vstříkl kyselinu solnou. Policie jeho řádění zastavila v roce 1991. Jelikož ve Wisconsinu není trest smrti, byl Jeffrey Dahmer odsouzen patnáctkrát na doživotí. Ve vězení jej pak schizofrenik Christopher Scarver zabil násadou od koštěte.
Máte náladu na něco veselejšího? Zkuste třeba 10 způsobů, jak riskovat život!
Matěj Kučera je Vodnář, což hovoří samo za sebe. Má několik (v podstatě neškodných) úchylek, které zde ovšem nemíní zveřejňovat. Mezi jeho srdeční záležitosti patří mimo jiné bicí nástroje, zen buddhismus, Jägermeister a seriály Chalupáři a Městečko Twin Peaks.
























Čikatila jsem znal, toho dahmera ne, dobrý čtení.