Yakuza - ztracené duše Japonska

Zklamali jste. Váš úkol musel splnit jiný člen rodiny. S pocitem hanby se díváte na vaše starší bratry. Dostanete nůž a víte, co máte dělat. Tolikrát jste to viděli, ale nikdy jste si nepřipustili, že by se to mohlo stát i vám. Jiná cesta vykoupení však neexistuje. Svou levou ruku pokládáte klidně na stůl a nastavíte malíček ledovému ostří nože. Přiložíte nůž na kloub, zhluboka se nadechnete a zatlačíte. Cítíte, jak se nůž noří do kůže, prochází přes kloub a... konec. Malíček zůstává opuštěně na stole. Opatrně ho balíte do bílého šátku a s hlubokou úklonou předkládáte hlavě rodiny. Je vám odpuštěno. Nový začátek.

Historie potřísněná krví

Dopátrat se kořenů yakuzy je značně komplikované. Historická fakta se prolínají s mýty a pověrami tak úzce, že v podstatě splývají v jedno. Tradičně založené Japonsko si zakládá na dobré pověsti a cti a stejné hodnoty vyznávají i členové yakuzy. Nikdo si jejich jméno nesmí brát do huby ve zlém. Členové chtějí být spojováni se samuraji, ochránci chudých, posledními z těch, co dodržují kodex cti.

Vůdci yakuzy se vždy snažili počátky své organizace proplétat s mytologií, lidovými hrdiny a nikdy nezapomněli poznamenat, že i oni pocházejí z řad běžného obyvatelstva. Vždyť už v 17. století se organizovaly skupinky k obraně proti potulným roninům (samurajům bez pána).

Jiné prameny popisují japonskou mafii daleko naturalističtěji, složenou ze spodiny společnosti, gamblerů, pouličních obchodníků a vrahů. Ať už to bylo jakkoliv, dnes pro yakuzu pracují lidé z okraje společnosti, kteří hledají uznání; v drahých oblecích se potulují po městech a jsou připraveni za svého pána nasadit krk.

Ve jménu yakuzy

Obecně se pojem yakuza začal používat až ve 20. století, kdy tato organizace získala moc a prorůstání do vládních institucí se stalo mnohem zřetelnější. Toto spojení je dnes tak důležité, že jedna strana by bez druhé nebyla schopná existence. A prsty v tom vlastně mají Spojené státy. Ty totiž po druhé světové válce s obavami pozorovaly vzrůstající levicové tendence v Japonsku; zestátnění podniků bylo pro ně největší noční můrou. Yakuza se zdála tou správnou organizací, která dokáže nasadit vhodné páky, montpáky a hevery na hlavy komunistů. Vydírání, vraždy odborářů a stávkokazectví stály na počátku moderní japonské mafie.

Dnešní yakuza je mnohem nenápadnější, muži v oblecích s límečky splývají s davem a od prostituce a obchodu se zbraněmi a drogami se přešlo k daleko výdělečnějšímu "podnikání" - vydírání velkých i malých firem.

Barevné na žlutém

Pro členy yakuzy je typické tetování velké části těla. Nejde o pouhé zkrášlení, ale především o znak postavení v hierarchii. Podle velikosti tetování lze také odvodit zásluhy, kterých člen dosáhl.

Tetování se dříve provádělo tradičními nástroji pomocí bambusového rydla. Šlo o velmi bolestivou a časově náročnou (i stohodinovou) proceduru. V dnešní době se od tohoto zvyku ustupuje, protože členové jsou pak pro justici mnohem lépe identifikovatelní.

Zvyk je železná košile

Stejně jako ostatní ilegální organizace, i yakuza má svá pravidla, rituály a zvyky. Zřejmě nejznámější je na začátku popsaný rituál yubitsume (v překladu "létající prst"), kdy si proviněný člen samurajským nožem tanto dobrovolně oddělí článek malíčku a předá ho zabalený v látce svému šéfovi. Pokud bylo přečinění velmi závažné, nemusí zůstat u oddělení pouze jednoho článku.

Dalšími rituály jsou už zmíněné tetování celého těla nebo sebevražda seppuku (harakiri je vulgární označení téhož). Pro yakuzu jsou důležité hodnoty giri - morální povinnost pomsty a nindžó - schopnost soucitu a ochrany obyčejných lidí.

Zakázané ovoce nejlépe chutná

S tématikou yakuzy se setkáme v mnoha filmech, japonští autoři si však musí uvědomit, že předvedení ve špatném světle může znamenat i smrt. Zřejmě nejsmutnějším případem je režisér filmu Minbo no Onna Juza Itami, který ve svém snímku ztvárnil členy yakuzy jako primitivní lupiče a vrahy. Po premiéře byl Itami napaden neznámými útočníky a pořezán v obličeji. Nenechal se však odradit a v roce 1997 režíroval další film, Murutai no Onna. V prosinci téhož roku zemřel. Vypadl z okna.

Z dalších filmů doporučuji Černý déšť, The Yakuza a zvláště pak Ohňostroj od Takhesi Kitana, popřípadě i další díla tohoto režiséra, o němž se tvrdí, že je bývalým členem yakuzy.

Mohlo by vás také zajímat, jak funguje Motorkářský gang Hells Angels!

Pavel Brožek je student psychologie, který se z dlouhé chvíle vrhl do psaní. Zajímá ho hudba, řeč těla a vliv alkoholu na smyslové vnímání. Jeho motto zní: "Facebook nemám, a vo co de?"

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK DALŠÍ ČLÁNEK

SDÍLEJ:

Facebook

Tweet

Poslat známému

Tisknout článek

Tweet