Hot tip

Velká voda

21. 04. 2005, autor: prochlapa.cz

Fascinující pohled očima malého chlapce, který tráví dětství v polovojenském dětském domově v Makedonii. Píše se rok 1945 a Jugoslávii drží pevně v rukou komunisté.

Velká voda je uprostřed vší té standardizované hollywoodské produkce a příliš chtěných českých filmů jako rána pěstí. Je nečekaná a intenzivní, ostatně zcela v duchu svého názvu. Během její půldruhé hodiny zapomenete na okolní svět a stanete se někým úplně jiným, což je jedna z vlastností, které z filmu dělají nejen zábavu, nýbrž i umění.

Velká voda vás odnese do Makedonie roku 1945. Propadnete se tam hned úvodní halucinativní montáží dvou honiček; už tahle sekvence je filmařsky úchvatná, a to je teprve začátek. Prchajícího sirotka Lema odchytí v polích a odvlečou ho do dětského domova na samotě mezi horami a jezerem. "Domov" je ve skutečnosti koncentrákem pro děti nepřátel vládnoucího stalinistického režimu. Děti jsou tam podrobovány tvrdému vojenskému drilu, fyzickým trestům a nekompromisnímu vymývání mozků. Aby v takových podmínkách přežil, upne se křehký Lem k záhadnému Isakovi, o něhož se veškerá "péče" vychovatelů tříští jako vlny o maják.

Podobně jako byl Kousek nebe v první řadě romancí a teprve pak obžalobou komunistické zvůle, je i Velká voda primárně příběhem jednoho dětství, v němž prostředí fanatického režimu hraje roli jakéhosi katalyzátoru. Pohledem na univerzální příběhy totiž konkrétní dějinné situace mnohdy vyniknou nejostřeji. Působivost Velké vody spočívá v tom, že nahlíží na stalinistický teror očima dítěte - tedy kontextem, ve kterém věci ještě nejsou roztříděné podle objektivní závažnosti, kontextem, který nerozlišuje mezi obyčejnou klukovinou a protirežimní svatokrádeží. Takové vidění vede k mrazivě tragikomickým situacím jako je pátrání po trenýrkách vyhraných na počest soudruha Stalina nebo navenek obyčejné školní hodině, během níž však děti podstupují sebekritiku a papouškují demagogické fráze.

Tento způsob nazírání světa by nefungoval zdaleka tak dokonale bez úchvatné formální stránky. Makedonský režisér působící v Čechách Ivo Trajkov recykloval postupy ze své Minulosti (1998) a výsledkem je film, který nejen vidíte, ale opravdu cítíte na vlastní kůži. Trajkov používá subjektivní pohledy, barevné filtry, zvuky vlastního dechu či zkreslené vnímání a vší touhle extrémní senzualitou vám připomene, jak svět vypadá, když člověku bylo deset. Je to fantastická podívaná - a ve spojení s obsahem i zásadní dílo.

Golemata voda, Makedonie/ČR/SR, 2004, 93 min. Režie Ivo Trajkov, hrají Sašo Kekenovski, Maja Stankovska, Mitko Apostolovski, Verica Nedeska. Premiéra 21. 4. 2005.

0 komentářů

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK DALŠÍ ČLÁNEK

SDÍLEJ:

Facebook