Studená válka skončila prohrou Rusů. Spojené státy postupně získaly iniciativu a dokázaly celkem úspěšně sovětský režim uzbrojit. O rozdílech v celkové ekonomické vyspělosti ani nemá cenu mluvit. Čas od času ale  komunistický Sovětský svaz dokázal přijít s technikou, na kterou byla ta americká vysloveně krátká. Zjistěte víc o sovětských vynálezech, které by Američanům dovedly v případě třetího světového konfliktu pěkně zatopit (a to doslova)!

Avtomat Kalašnikova obrazca 1947 - Zatímco se zlí a vykořistující imperialisté soustředili především na maximální technickou dokonalost a přesnost, Sověti potřebovali především primitivní, jednoduché a levné náčiní, které vydrží fungovat jak ve vyprahlé poušti, tak v padesátistupňovém sibiřském mrazu. A útočná puška AK-47, kterou složí i malé dítě (což můžete vidět na propagandistických filmech různých teroristických skupin), je asi tím nejlepším příkladem sovětské tvořivosti.

Práci na nové zbrani zahájil už v roce 1944 mladý konstruktér Michail Kalašnikov. Po drobných úpravách byla schválena do výroby v roce 1947 (odtud označení „vzor 47“) a sloužit začala v roce 1949, prakticky tedy na počátku studené války. Díky své nadčasovosti, primitivní odolné konstrukci a jednoduché obsluze se AK-47 stala oblíbenou po celém světě a vyrábí se dodnes. Mezi základní parametry patří ráže 7,62 x 39 mm, hmotnost 4,3 kg s prázdným zásobníkem a kadence ta ta ta ta ta ta, tedy 600 ran za minutu. V plně automatickém režimu má efektivní dostřel asi 300 metrů, v poloautomatickém až 400 metrů. Jestli potřebujete něco pořádného a snadno dostupného na lov lvů nebo medvědů, Kalašnikov je asi nejlepší volba.

Nečekejte na třetí světovou. Staňte se na facebooku fanouškem prochlapa.cz už teď!

Ruchnoj Protivotankovyj Granatyomot RPG-7 - V roce 1961 začla být sovětská armáda vyzbrojována pancéřovkou RPG-7, která se velmi rychle rozšířila po celém světě. Například za války ve Vietnamu dokázala napáchat velké škody na amerických obrněných vozidlech. Dnes slouží asi ve čtyřech desítkách armád po celém světě a najdete ji i ve výzbroji české armády.

Obecně se jedná o protipancéřovou střelu ráže 85 mm s hmotností náboje 2,2 kg. Na vzdálenost do 300 metrů dokáže efektivně zničit nepřátelské obrněné vozidlo, ale zejména mezi povstaleckými armádami a teroristickými skupinami je oblíbená i pro ničení staveb a opevnění (prostě ji používají v situacích, kdy by civilizovaný člověk zmáčkl zvonek u dveří). Celkem bylo vyrobeno přes devět milionů kusů a vyrábí se nejen v Rusku, ale třeba v Číně a dokonce i v USA.

Mikojan-Gurevič MiG-29 - Odpověď na americké univerzální stíhací letouny F-15 a F-16 dokázala dostat sovětské letectvo zpět do hry. Stíhačka nové generace dokázala ve vodorovném letu překonat dvojnásobek rychlosti zvuku (její maximální rychlost byla až 2445 km/h) a její největší předností je robustní konstrukce a především špičková stoupavost. MiG-29 vytvořil ve stoupavosti světový rekord: za jednu sekundu se dokáže dostat o 330 metrů výš. To se ještě žádné stíhačce nepodařilo překonat. Další vlastnost, které se americké stroje nemohly rovnat, byla schopnost operovat z nezpevněných startovacích ploch.

Od roku 1982 bylo vyrobeno přes 1600 strojů MiG-29, ale krom drobných potyček v Jugoslávii, Kosovu či na hranicích Indie a Pákistánu nenašel větší uplatnění v boji. Dodnes zůstává MiG-29 ve výzbroji mnoha států a operuje třeba v Německu, ve slovenské armádě a několik strojů zakoupily dokonce i Spojené státy pro „vědecké účely“ - rozuměj pro kopírování. Jedinou nevýhodou MiGů byla a je spotřeba paliva – kerosin v nich mizí rychleji než vodka v hrdle průměrného sovětského generála.

Na následující straně na vás čekají tři ještě lepší sovětské vojenské vynálezy!

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK DALŠÍ ČLÁNEK

SDÍLEJ:

Tweet

Poslat známému

Tisknout článek

Tweet