Treadwall

Umělá horolezecká stěna je – podobně jako squashový kurt – už pár let i u nás samozřejmým zařízením v každém větším městě. Člověk zde má v bezpečí a většinou pod střechou možnost dokázat, že od dob, co jeho předci lezli po stromech, se toho příliš nezměnilo. Jenže stěna potřebuje prostor, zvláště ten vertikální, a i stěna s prostorem nabídne lezci sisyfovské pocity – sotva je nahoře, už zas musí dolů a zas nahoru.

Kdo se chce tomuhle vyhnout, pro něj je zde Treadwall. Název jasně odkazuje na „treadmill“, tedy běžecký trenažér; a princip obou je stejný. Treadwall je tedy vertikálně umístěný běžící pás s klasickými lezeckými úchyty. Dodává se ve dvou základních provedeních, a to s šířkou pásu 4 a 6 stop, tedy 1,2 a 1,8 metru. Pro obě verze platí, že výška je minimálně tři metry, takže pro soukromé účely je vhodný pouze pro hrdé majitele loftů, a podobné rozměry má i jeho půdorys (konkrétně 7 na 10 stop, resp. 9 na 10, podle šíře pásu).

Narozdíl od běžeckého trenažéru se pás Treadwallu nepohybuje neustále, ale vždy se posune pod vlastní tíhou lezce o kus tak, aby měl stále kam sáhnout pro úchyt. K pohybu tedy nepotřebuje žádný motor, z elektrické sítě si vezme jen pár wattů pro fotobuňky a ovládání hydraulické brzdy. Rychlost posunu, aby jste na stroj nemuseli čekat, stejně jako úplné vypnutí auto-stop funkce lze nastavit, stejně jako lze nastavit sklon stěny. Jeho nosnost je 150 kilo, takže jej můžou využívat i statněji rostlí, nebo, pokud se nepomlátí, dva najednou (žokejové tři).

Je zřejmé, že pro ty, kteří chtějí vylézt nahoru a vítězně si zařvat, není Treadwall vhodný. Nebude zřejmě příliš vhodný pro ty, kteří chtějí natrénovat taktiku lezení a naučit se vybírat správné cesty, neboť dopředu vidíte sotva jeden výškový metr. Ale pro všechny ostatní – pro ty, kteří chtějí zlepšit svou fyzičku – se zdá být Treadwall ideálním. V Americe si své uplatnění našel především ve fit-centrech a školách, a pokud se ještě v našich fitkách neobjevil, jistě je na čase to změnit...

---