Hot tip

Tajnosti

18. 05. 2007, autor: prochlapa.cz

Po čem žena touží odhaluje Alice Nellis ve filmu, který trochu působí jako cd, na kterém se střídají skvělé písničky s průměrnými.

I od Alice Nellis už jsme dlouho v kině nic neviděli, takže premiéra jejího třetího filmu v podstatě taky zapadá do řady návratů nejlepších českých režisérů, kterou zahájili Forman s Menzelem a na níž navázal Svěrák. Poslední jmenovaný má prsty i v Tajnostech, které produkoval, a během toho mluvil o tom, že vlastně pomáhá konkurenci. Slyšet, že Vratné láhve mají konkurenci, ale diváka může jedině potěšit. Protože to znamená, že existuje další český film, který stojí za pozornost.

Hrdinka, která bude během jednoho filmu a jednoho dne odkryje obecenstvu, sobě i svým blízkým tajnosti, se jmenuje Julie. Nellis ji zbavila všech existenčních starostí, asi aby se nepletly do hlavních problémů ženské duše. Takže když se jednou ráno Julie rozhodne, že chce piano, klidně si ho může jet dopoledne shánět do centra Prahy a odpoledne si vyzvednout pár tisíc u manžela v kanceláří. Jenže Julie vlastně nechce piano. Chce mnohem víc hudby, ve svém životě. A taky víc nevinnosti a jednoduchosti, jako v době, kdy na klavír hrála naposled, a kdy ještě její život nebyl plný únavy a tajností.

Bohatá panička v krizi středního věku, to možná nezní tak přitažlivě, jaké to nakonec dokáže být, díky scénáři Nellis a blízkému, přesvědčivému výkonu Ivy Bittové. Její výkon je pro film stěžejní, protože někdy jenom díky němu drží epizody z jednoho obyčejně neobyčejného jarního dne pohromadě.

Posedlost pořídit si piano, která se Julii usadila v hlavě neodbytně jako melodie staré písničky, probudila zpráva o smrti jazzové zpěvačky Niny Simone. Její písně působivě neznějí jenom v Juliině cd přehrávači, ale v celém filmu, protože přesně vystihují jeho náladu, ostatně místo Tajností by se film klidně mohl jmenovat podle jedné z nich, Little Girl Blue. Nellis ale taky používá hudbu Buty, která už důležité scény tak dobře nepodbarvuje.

A podobně je to se vším. Vedle dobře zahraných a dobře charakterizovaných postav tu pobíhají figurky, které působí, že patří do jiného žánru, nejčastěji absurdní komedie. Dokonale výstižné scény z obyčejného například rodinného prostředí se střídají s umělecky ambicióznějšími metaforami, které Nellis moc režisérsky nezvládá a které do komorního hledání malého osobního štěstí přidává rozpačitost a falešné noty.

Tajnosti tak hrají moc různých melodií, aby jejich výsledek opravdu uchvátil. V jednotlivostech ale strhnout dokážou a už jenom kvůli těmto okamžikům, Ivě Bittové a Nině Simone na ně nezapomenete.

Tajnosti, ČR 2007, 97 minut. Režie Alice Nellis, hrají Iva Bittová, Karel Roden, Martha Issová, Ivan Franěk, Miloslav König, Miroslav Krobot, Anna Šišková. Premiéra 17. 5. 2007.

Foto: Bontonfilm

0 komentářů

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK DALŠÍ ČLÁNEK

SDÍLEJ:

Facebook