Rozhovor: Mého prvního klienta zavřeli

21. 06. 2011, autor: Jarda Sauer
Pokud aspoň občas zajdete do knihkupectví, jeho tvorbu znáte. Jan Doležálek (32) je úspěšný výtvarník, dělal ilustrace k desítkám knih, ale pracoval například i na hře UFO2: Extraterrestrials nebo na designu snowboardů.
Rozhovor: Mého prvního klienta zavřeli

Na prochlapa.cz vám v sérii rozhovorů představujeme Čechy, kteří dokázali uspět v zajímavých oborech. Výtvarník Jan Doležálek k takovým určitě patří – a zejména pokud patříte k fanouškům sci-fi, jeho díla vás určitě osloví. Takže, jak říká klasik: Je čas na zábavu z jiného soudku! Ze soudku umění!

Na začátek se nejde nezeptat jinak: Máš nějaké výtvarné vzdělání nebo jsi samouk?
Jsem stoprocentní samouk, se všemi klady a zápory, které z toho vyplývají. Žádný kurz, žádná škola.

Dost lidí bude zřejmě znát tvoje ilustrace ke knížkám. Jak se výtvarníkovi podaří proniknout do knižního průmyslu?
Knižní svět České republiky je malý. Spousta lidí se navzájem zná, takže když už se do něj podaří člověku dostat, má obvykle dveře otevřené dál... Dostat se k ilustrování obálek není zase tak obtížné, knihy ilustrují profesionálové s velkými schopnostmi zrovna tak, jako studenti nebo amatéři. Záleží jen na podmínkách a rozpočtech každého vydavatelství, čí práci si může dovolit. Lidé, kteří skutečně něco umí, se mohou docela dobře prosadit.

Jak ses k první zakázce na ilustraci obálky dostal ty?
Můj vstup do branže byl poněkud specifický. Pár mých prací vystavených na internetu zaujalo jednoho autora, který mi nabídl možnost vytvoření obálky pro jeho již druhou knihu. V té době jsem ještě pracoval klasicky štětcem a akrylem, takže něco takového byla pro mne výzva. Kniha vyšla způsobem, který ostatní nakladatelé nedokázali vydýchat – autor si všechno včetně distribuce zaplatil sám. I v našich skromných podmínkách je něco takového záležitost velkých finančních objemů. Celé to prasklo po vydání další knihy, kterou jsem také ilustroval. Autora zatkla policie, protože šlo o pražského magistrátního úředníka, který defraudoval postupně asi něco přes 30 milionů korun – a tím se vysvětlilo, jak je možné si v České republice na vlastní náklady vydávat knižní sérii. Musím ale říct, že s autorem se mi spolupracovalo dobře (smích). Dokonce jsem ho trochu litoval, těch sedm let odnětí svobody bolí... Ale trest je trest. Ilustrace k téhle knize uvidělo pár lidí z branže, a tak se mi postupně otevřely možnosti zkusit ilustrovat i obálky dalších knih.

 

Knihy, k nimž děláš obálky a případně i ilustrace, jsou nejčastěji sci-fi nebo fantasy; jsou to tvoje nejoblíbenější žánry?
Přiznám se, že asi ani nemám oblíbený žánr. Vkus se různě proměňuje, čtu různé věci, ale v porovnání s minulostí podstatně méně. Fantasy mám spojené s Tolkienem a s obdobím studia na střední škole, což je už dávno, od té doby mne tenhle žánr už moc nezajímá. Kdo je ale pro mě stále jednička, je hororový Clive Barker a jeho nezapomenutelná Imajica, která zůstává asi nejlepší knihou, jakou jsem kdy četl.

Čteš všechno, co ilustruješ?
Při práci čtu většinou celou knihu, jen v některých případech se omezím na výňatky z textu, a to nejčastěji z časových důvodů. To byl třeba případ Hladových her od Dana Simmonse, než bych tu obrovskou cihlu přečetl, tak by bylo půl roku pryč (smích). S postupem času zjišťuji,  že málokterá kniha mne opravdu zaujme, k některým mám výhrady, i když jsou to podle vydavatelství „trháky,“ a jiné čtu a opravdu u toho trpím (smích). Texty prostě mohou být značně naivní nebo klišovité, vnímám i výkyvy v kvalitě tvorby určitého autora.

Jak probíhá zadání od vydavatele – nechají tě namalovat cokoliv z děje knihy, nebo si kladou požadavky?
Je nutné si uvědomit, že knižní ilustrace je řemeslo, proto je na jedné straně autor a na druhé klient – vydavatel. Ten samozřejmě chce svůj produkt prodat a proto se snaží podle svého přesvědčení zasáhnout do práce, pokud nějak vybočuje z jeho představ. Někdo to dělá ofenzivně, někdo mi nechá naopak zcela volnou ruku. Ilustrace knih tohoto žánru prostě musí splňovat určitá kritéria, aby na trhu fungovala, s tím nejde nic dělat – obvykle podléhá momentálním popkulturním vlnám a snaha vydavatele si toto ohlídat je pochopitelná. O to je větší radost, když se podaří udělat výjimku, kterou třeba vydavatel povolil se zatnutými zuby a očima v sloup a ona nakonec na trhu funguje a její odlišnost je brána kritikou jako klad. Není výjimkou, že se dostaneme s vydavatelem do sporu. Prakticky vše, od výběru motivu, úhlu kamery, barevnosti atd. podléhá snaze udělat co nejpřitažlivější ilustraci. Největší chybou, jakou lze udělat, je vtrhnout do oboru s představou, že jde o umění se všemi aspekty, jaké to znamená. Na druhou stranu by měl vydavatel akceptovat to, že výtvarník ví, co dělá, právě kvůli této schopnosti si jej přece najal na práci. Fenomén toho, že všichni všemu rozumí je bohužel i v tomto odvětví a laické zásahy se mohou na výsledku značně podepsat.

"Přiznávám, že u čtení některých knih opravdu trpím..."Údajně jsi se věnoval i návrhům designu snowboardů, můžeš k tomu říci něco bližšího?
Snowboardy jsou již historie. Před lety jsem pracoval pro českou značku Westige a navrhnul celkem tuším tři sezóny. Dělal jsem i design vázání, přileb a dalších věcí. I když jsem byl tehdy v téhle oblasti začátečník, tak mě ta práce hodně bavila a vím, že dnes by byla o mnoho řádů dál. Bohužel, výrobce začal mít po několika špatných sněhových sezónách ekonomické problémy a tak jsme vcelku nepříjemně spolupráci ukončili. Nakonec ho zachránila globalizace – spojení s jinými světovými značkami a přesunutí veškeré výroby do Číny, včetně designu. Nemusím asi říkat, co to znamená – neustálá recyklace již použitých motivů jiných značek bez stopy invence.

Používá „tvoje“ prkno nějaký známý jezdec?
To popravdě nevím, nepředpokládám to (smích). Paradoxně nejvíc pozornosti si užilo prkno, které jsem kdysi nastříkal airbrushem a klient si ho nalakoval lakem na plot – údajně v Alpách chtěli všichni vědět, co to je za značku (smích).

Dělá se ti líp ve dne nebo v noci?
V tomhle budu tradiční – noc je jednoznačně nejproduktivnější část dne. Člověk se může lépe soustředit na práci. Když už ale práce nejde od ruky, je lepší jít spát a vstát brzo ráno, kdy je mozek odpočatý. Řešení, na která v noci ne a ne přijít, jsou ráno podivuhodně snadná.

Potřebuješ na tvorbu nějaké speciální podmínky? Vyhovuje ti pracovat v tichu nebo při muzice?
Pro práci s digitální malbou je nejdůležitější podmínkou pohodlná, ergonomická židle (smích). Po vcelku běžných dvanácti nebo čtrnácti hodinách práce by mi to kdokoliv potvrdil. Hudba je samozřejmě velkou podporou kreativity a nedokážu si práci bez ní představit. Mám velký archiv, který pokrývá mnoho žánrů, takže je možné zvolit to nejvhodnější a nebo naopak pustit něco zcela opačného a zkusit, co to udělá. Nicméně hudba je pro mě spíše podkreslení nálady, že bych ji nějak převáděl do vizuální formy v konkrétní práci, to ne.

"Opilý člověk dělá věci jinak... Většinou ke škodě práce."A stimuluješ svou imaginaci kofeinem, nikotinem, alkoholem, popřípadě něčím nelegálním?
Zastávám názor, že řemeslo by se mělo dělat uvědoměle, v soustředěném, střízlivém stavu. Pokud něco chceš dělat dobře, tak musíš dodržovat pravidla a vědět, proč tu věc děláš tak, jak ji děláš. Podle mne je mýtus to, že v intoxikovaných stavech vznikají kdo ví jak úžasné věci – v řemesle to tedy rozhodně neplatí. Opilý nebo jinak ovlivněný člověk dělá věci prostě jinak, než by je dělal za střízliva, většinou ku škodě práce. Ale nijak neodsuzuji, když si někdo pomáhá kofeinem nebo cigaretou, u těchto drog je prokázané, že na soustředění mají pozitivní vliv. Sám si při práci vystačím s litry kvalitního čaje a po práci se sklenkou dvanáctileté whisky, víc nepotřebuju (smích).

Bereš jen ty zakázky, které ti jsou nějak blízké, nebo je pro tebe obchodní stránka věci důležitější a přijmeš zakázku i na něco, s čím vnitřně nesouhlasíš nebo co považuješ za nesmyslné?
To se asi nedá jednoduše říct. Předně – mě živí trochu něco jiného. Nejvíc práce odvádím v reklamě, kreslím pro různé agentury a klienty, abych vizualizoval jejich plány nebo návrhy. Takhle se moje práce objevila přímo i nepřímo třeba u klientů jako Jack Daniel‘s, Philip Morris, Finlandia, Škoda, Vodafone, ČEZ atd. Proto vnímám ilustrace knih trochu jinak a beru je částečně jako seberealizaci, samozřejmě s omezeními, jaké z tohoto řemesla vyplývají. Zásadně odmítám zakázky, u kterých klient není ochoten nabídnout rozumnou kompenzaci. Skoro každý týden dostanu email s žádostí o ilustrace na sběratelské karty, komiks, koncepty nebo ilustrace do počítačové hry, obal dema deathmetalové / industrialové / drumandbassové / ajánevímsakraužjakédalší kapely atd. Při vytížení, jaké člověk má, je pak nabízené uvedení kreditu a dobrý pocit trochu málo, to si raději nakreslím něco čistě pro sebe nebo prostě vyrazím ven na pivo. Takhle zvenčí si ne každý uvědomuje, že je to stále práce jako každá jiná. Pokud by se objevila zakázka, se kterou bych nějak vnitřně nesouhlasil (nenapadá mne tedy zrovna nějaký příklad), tak by to mohla změnit asi jen výše honoráře (smích).

Dá se vůbec výtvarnou tvorbou uživit? Můžeš naznačit, kolik (aspoň řádově) se platí za cover knihy, za ilustrace atd.? Bohatneš, nebo jseš tradičně chudým výtvarníkem? Kolik hodin měsíčně pracuješ?
To je složitá otázka, protože záleží na spoustě věcí. Jiné nároky má člověk žijící na venkově, jiné ten, kdo je ve městě. Pokud to omezuješ vysloveně na ilustrace v knižním průmyslu, tak si myslím, že uživit se možné je, ale až po nějaké době, kdy si tě práce sama hledá a ne naopak. I když jde o řemeslo, není to úplně to samé, jako když jde člověk k soustruhu. V kreativní oblasti není možné pracovat na základě rutiny, proto jsou zkrátka období, kdy to jednoduše člověku vůbec nejde, nepřichází nápad, nedaří se. Proto se také těžko dá přepočítávát, kolik práce je třeba udělat, aby se člověk uživil, teoreticky je možné říct, že čím více ilustrací, tím lépe, ale v praxi to tak není. A navíc – kvantita a překotná produkce se negativně projevuje na kvalitě. Knižní ilustrace zkrátka nejsou ani zdaleka oblastí, která by ti vydělala na Aston Martin (smích). Na rozumnou obživu může stačit, na zbohatnutí to ale opravdu není. I přes to, že mě živí spíš práce pro agentury, jsem na tom úplně stejně, jako průměrný občan České republiky, žádné finanční orgie se nekonají. Jeden měsíc to jde, druhý může být slabý. Proto také někdy pracuji třeba čtrnáct hodin denně, jindy mám celý den volný. Rekord mám asi šestnáct hodin v kuse u počítače pár dní za sebou. Je fakt, že potom člověk potřebuje několik dní na rekonvalescenci, a ne každý má na podobné pracovní nasazení žaludek.

"Od doby, kdy jsem Vetřelce viděl na videu, jsem ho chtěl mít doma..."Slyšel jsem o tobě, že máš doma bustu Vetřelce v životní velikosti... Je to tak?
Mám (smích). Zrovna mi „kouká“ přes rameno, co píšu. Přátelé mu při návštěvách neopomenou zkontrolovat chrup, přespávající na matraci v jeho blízkosti vždy drmolí cosi o traumatu (smích). Od doby, kdy jsem u kamaráda viděl dva díly Vetřelce na VHSce s jednohlasým dabingem, jsem snil o tom, že bych jednou chtěl mít tohle monstrum doma jako model. Nikdy by mne nenapadlo, že se to jednou uskuteční a že to bude přímo od filmového studia, které na filmu pracovalo – model pochází z originálních forem Stana Winstona a jde asi o nejvěrnější filmovou repliku Vetřelce z druhého dílu. Ale i když jde o limitovanou sérii s pár stovkami kusů, nejsem v Čechách jediný, kdo ho má.

A proč sis zrovna Vetřelce tak oblíbil?
Popsat to, co pro mne Alien znamená, by bylo na dlouho... Považuji jej za přelomový film, který dokázal přinést do sci-fi žánru prvky hororu a koncentrované atmosféry. Nikdy potom se už neobjevilo nic, co by jej překonalo – stal se klasikou, ze které se těží dodnes. Vždy mne ten příběh fascinoval, proto jsem se o film tak zajímal. Kromě sci-fi rozměru může člověk vycítit i perfektní zhmotnění různých fóbií, kterými trpíme, ať už je to Facehugger, Chestbuster a nebo samotný Vetřelec, kterému se není možné podívat do očí. Ten film má zkrátka naprosto všechno, co mít má, což se o spoustě jeho následovníků nedá říct. A i po letech ten film stále funguje, jen ty lekačky už prostě nejsou ono, když jste je viděli stokrát (smích). Charakter Aliena je stejně silný, jako Darth Vader, Don Corleone nebo Drákula. Z dějin kinematografie ho nevymaže už nikdo.

Tvoje díla, aspoň pokud můžu soudit zprostředkovaně, nehýří zrovna optimistickou náladou. Je to proto, že sci-fi bývá většinou spíš temnější, nebo jsi i ty sám založením pesimista a ve tvých věcech se to odráží?
Myslím, že moje práce je vcelku prostá emocí. Jsem spíš technik, než někdo, kdo potřebuje sdělovat hloubky svých nálad. Emoce rád přenechám umělcům. Pokud se o něco snažím, tak je to asi nejvíce snaha o vyvolání nějaké atmosféry. Oblíbil jsem si vcelku prostá a jasně čitelná témata, ve kterých můžu libovolně experimentovat s kompozicí, světlem, materiály, prostředím... Je pravda, že mne daleko víc zaujmou skalnaté stěny vystupující z mlžného oparu, než rozzářená zahrada v poledním slunci, ale to může být jen otázka času, než se to změní. Mám rád rozvážnost, momumentálnost, hloubku, fantazii, atmosféru... To vše může být i sci-fi, takže když má vyznít temně, tak proč ne. Hlubiny kosmu jsou srovnatelné s hlubinami moře, jsou fascinující, ale během pár vteřin tě mohou okamžitě usmrtit. Temnější pól budu mít asi vždycky raději, než užvatlané a naivní sci-fi světy s planetami pokrytými fialovou trávou a obydlenými mírumilovnými chlupáči.

VYBÍRÁME
Frajeřina v kostýmu Iron Mana (video + foto)

Frajeřina v kostýmu Iron Mana (video + foto)

15. 06. 2011, autor: Matěj Kučera

Superhrdinou se může stát prakticky každý, kdo má dostatek odhodlání. Důkazem je čínský kutil, který si doma vytvořil parádní kostým Iron Mana - a vyrazil v něm do práce!

KOMENTÁŘE KE ČLÁNKU
Přidat komentář

img
02. 04. 2012, Uživatel: daniel
Reagovat

Moc hezky rozhovor. Par tvych praci jsem uz videl na graf. webech, a mame stejny vkus. Tu bustu ti vyslovene zavidim, ikdyz mam radeji podobu aliena z jednicky. Moc pekny, at ti to vydrzi.


VLOŽIT KOMENTÁŘ



Nejste přihlášen/a, proto opište text, který vidíte na obrázku níže.
. captcha
CELEBRITY
Celebrity: Land Rover postavil kuchyni pro Jamieho Olivera. V autě.

Land Rover postavil kuchyni pro Jamieho Olivera. V autě.

Mobilní kuchyně, to už tady bylo, není to žádná novinka, ...

Celebrity: Moderátorka Jana Knížková vysílala z bazénku, ukázala při tom svůdné křivky

Moderátorka Jana Knížková vysílala z bazénku, ukázala při tom svůdné křivky

Rádio je obvykle záležitostí pouze zvukovou, vizuální asp...

Celebrity: Tom Cruise je zpět na stříbrném plátně, Nebeského gaunera omrkla  nejedna tvář českého showbyznysu

Tom Cruise je zpět na stříbrném plátně, Nebeského gaunera omrkla nejedna tvář českého showbyznysu

Slavnostní premiéra akčního filmu se nesla v duchu velkýc...

DALŠÍ CELEBRITY
REDAKČNÍ TIP
POSLOUCHEJ RÁDIA ONLINE!
PŘIDEJTE SE K NÁM

Staňte se našimi fanoušky

NEJNOVĚJŠÍ VIDEA
Zobrazit video
Jak zvířata jí své jídlo

Jak zvířata jí své jídlo

Nahlédněte do říše zvířat tak, jak se...

Zobrazit video
Video: A další kompilace ruských bouraček

Video: A další kompilace ruských bouraček

Tohle už je pomalu seriál na pokračov...

Zobrazit video
Video: Ilegální drifty ve městě

Video: Ilegální drifty ve městě

Tihle týpci se s tím nemažou a vodí a...

Autoweb

<figure>https://www.autoweb.cz/wp-content/uploads/2017/12/new-floor-8-640x360.jpg</figur...

Urbanstore

Pořiď si stylové značkové oblečení, boty nebo doplňky se slevou až 80%. Více na UrbanStore.cz.

Delideli

Darujte nádhernou kytici, luxusní čokoládu, kvalitní víno, koš plný delikates či lahodný dort.

Cestuj

Vyberte si z tisíců dovolených v oblíbeném Řecku se slevou až 20%. Volejte zdarma 800 11 11 33.