Stojím na místě, ze kterého mě čeká sto metrů sjíždění rampy a v dobrém případě dalších sto metrů letu. Pouštím se tedy lavice a snažím se nabrat rychlost, přičemž má tepová frekvence stoupá do nebeských výšin. Odrážím se od posledního bodu na můstku, a pak jen plachtím vzduchem mezi vločkami sněhu. Mé odhodlání je vysoké. Nakonec dopadám daleko za nejlepším výkonem. Zvládl jsem to, dav mi tleská. Vyhrál jsem jednu z nejslavnějších olympijských disciplín - skok na lyžích.
Nutno podotknout, že jsem k tomuto hernímu počinu přistupoval s mírnou rozpačitostí. Většina podobně licencovaných her má v herním světě velmi bídnou reputaci a bohužel ani V2010 nepředčilo legendami opředené stařičké Winter Games. Přesto gamesa z vývojářského studia SEGA stojí minimálně za pozornost.
Nejdříve než začnete hrát, určitě si změňte tlačítka ovládání. Hned na začátku na vás vybafne menu, které nemůžete ovládat šipkami ani myší. Směrové klávesy jsou na tlačítkách W,S,A,D a akční na U,J (potvrzovací) ,H,K,Z,I. Právě tímto vám ušetřím chvíli času, který jsem strávil hledáním. Poté doporučuji změnit akční klávesu Z - jistě každý ví, jaký je rozdíl mezi anglickou a českou klávesnicí.
Ovšem dost bylo technických rad. Vancouver 2010 v sobě skrývá 14 disciplín a tři herní módy. Training, Challanges a Olympic Games se však od sebe ve výsledku nijak dramaticky neliší.
Training je jasný a snad není třeba něco víc vysvětlovat.
V módu Challanges se vám zobrazí pyramida úkolů, přičemž musíte splnit jeden, aby se vám otevřel druhý. Úkoly jsou to zvláštní a spíše pro pobavení než opravdovou simulaci olympiády. Budete například muset při sjezdu srážet sněhuláky nebo projíždět fotobuňkami na trati co nejrychleji. Mód je to tedy vcelku zajímavý, nicméně některé disciplíny jsou nudné samy o sobě a ani žádný úkol navíc vám jejich hraní nezpříjemní.
Hlavním atributem Vancouver 2010 by měl být mód Olympic Games, který je pro mě však zklamáním.
Neznámo proč nás tvůrci nechávají hrát v módu Olympic Games každou disciplínu zvlášť, bez jakékoli návaznosti. Po každém konci disciplíny se dostaneme zpět na to samé menu, kde si můžeme vybrat disciplínu další. Nesbíráte žádné body. Není žádné celkové měření hodnot, podle kterého byste poznali, že teď jste byli v celé olympiádě lepší než posledně. Mód Olympic Games je tedy v podstatě to samé co Training, ovšem s dalšími soupeři, kteří se jmenují ve hře CPU+název země. O nějakou rivalitu bychom zde zakopli velmi těžko, což je veliká škoda. Nic nás nežene překonávat rekordy, čímž se V2010 stává suchou hrou bez atmosféry a špetky invence. Minimálně zarážející mi také přijde fakt, že si nemůžeme vybrat vlastní vzhled postavy, avatara. Stává se tedy, že za Českou republiku ve sjezdovém lyžování jezdí černoch - jak typické.
Disciplíny bych dělil na ty méně špatné a tragické. Líbil se mi kupříkladu sjezd, ski-cross, snowboard disciplíny a velmi chytře je zpracováno akrobatické lyžování. Oproti tomu bob, skeleton i sáně jsou velmi nudnou a těžko ovladatelnou součástí hry. Trochu mi ve hře chybí například curling nebo biatlon. Ani populární lední hokej se ve hře neobjeví, což je možná dobře - raději se nesnažím přijít na to, jak by jeho zpracování z rukou SEGA vypadalo.
V2010 se rozhodně neřadí mezi simulátory, nýbrž mezi budgetové arkády se špatným fyzickým modelem, který nejvíce uvidíte při opakovaném záběru. Sníh z nebe padá ve tvaru kýčových koulí a od lyží vám odlétává, jako byste kvedlali šlehačku. Pády a nehody také nejsou nejvěrohodnější simulací. Nicméně třeba u sjezdového lyžování jsem uvítal rozmazání a zakčnění obrazu při vyšších rychlostech. U skoků je také příjemný faktor dýchání a celkové rozklepaného pohledu, když se blížíte ke konci rozjezdové rampy.
Na grafice se tedy tvůrci bohužel moc nevyřádili, stejně jako na celé hře. Vancouver 2010 je tedy jen mírně průměrná hra, která vás upoutá pouze licencí originálních sportovišť. Není to tragédie a u poloviny disciplín se člověk docela zabaví, bohužel však z hry nesvítí olympijská atmosféra, což by měl být hlavní faktor.
Co mě bavilo:
- některé disciplíny (sjezd, akrobatické lyžování, skoky)
- výborná hudba
- hra pro dva
Co mě štvalo:
- zastaralá grafika
- nezáživná hratelnost
- nulová rivalita
- chybějící atmosféra
Hodnocení:
Hudba: 85% Ovladatelnost: 50% Hratelnost: 50% Grafika: 50% Atmosféra: 20% Celkové hodnocení: 51%
Daniel Javorský byl vybrán, aby pro vás testoval ty nejnovější PC hry současnosti. Má sice mozoly na prstech a rozmlácenou klávesnici z PacMana, bez újmy však zvládá běžné úkony normálního světa.
sportovní hry neberu a tohle je důkaz
51%, to uz ani nestoji ani za stazeni...?
Pro mnoho ženských jsou usměvavé tvářičky Willa Smitha sk...
Zatím je nejbohatším zpěvákem sir Paul McCartney, nicméně...
Lukáš Konečný je fenomenální boxer, který se stal jako pr...
Velkým hrdinou nočních stíhacích operací Spojen...
Během let vzniklo mezi řidiči mnoho pozoruhodných mýtů a omylů o řízení, které mají často opačný ...
V novém iMOTORu se podívejte na test Range Roveru Evoque a přečtěte si o BMW M135i.
Darujte nádhernou kytici, luxusní čokoládu, kvalitní víno, koš plný delikates či lahodný dort.
All inclusive 8-mi denní dovolená ve 4 hvězdičkovém hotelu v Marsa Alam. Od Cestuj.cz navíc zdarm...