Krav Maga na vlastní kůži: První trénink

Možná to nebyl dobrý nápad. Ne, tohle asi vážně nebyl dobrý nápad, protože mám za sebou prvních pár minut tréninku, vlastně běží teprve rozcvička a protahování a ze mne tečou proudem litry potu. Přeskočme raději tyto poměrně naturalistické popisy a pojďme k věci. Myšlenka byla jednoduchá. Najít zajímavé téma na reportáž, takové, které by mělo větší hloubku než jen jednorázově pojatá záležitost, a přiblížit je vám, čtenářům. Ideálně paralelně s tím, že ukážeme, že jsou členové v redakci lidé jako ostatní. Proboha, koho to zase napadlo…

Tak nějak vznikl nápad přihlásit se na tréninky Krav Maga. Navzdory očekávání se nikdo v redakci nechtěl začít pohybovat dobrovolně, i přes výhružky vyhazovem a lynčováním cyklistikou, a tak jsem do toho šel já. Se soukromou vizí, že když už, tak cvičení ze mě za pár měsíců udělá pohyblivějšího a zdravějšího člověka, než jsem teď. Určitě štíhlejšího (přesnou váhu si zatím nechám pro sebe, ale jako nápovědu berte, že se osmnáct let nehýbám, sedím za počítačem a mám stravovací návyky průměrného Američana.

Krav Maga je (pro toho, kdo neví) izraelský systém sebeobrany, prý nejúčinnější na světě. Já to zatím vidím v rámci prvního tréninku jako slušnou příležitost protáhnout kosti a rozpohybovat ztuhlé tělo. Rozcvička pro zahřátí a protažení svalů a šlach, takovou už jsem zažil (kdysi v mládí) mockrát. Jen tady vnímám navíc cviky typu skákání dětského panáka s rotací kolem dokola. Proč? Aniž bych tušil, odpověď na tuhle otázku měla přijít na jednom z dalších tréninků… A nebo možná rovnou už teď, Jde o to, že v Krav Maga má všechno svůj smysl a řád. To znamená, že pokud se rozcvičujeme tím, že skáčeme panáky, tak během několika tréninků se učíme obrannou techniku, která pohyb nohou a obou rukou najednou používá. Chápete?

Rozcvička má v Krav Maga hlubší smysl. Zahřeje, potěší... a připraví na nácvik technik.

Už od začátku se procvičujete tím, co využijete později. Jako nováček, s nutným nedostatkem fyzičky, tedy, ehm, zcela bez fyzičky a s nadváhou typu hroch, mám ze začátku trochu potíže se dostat do tempa, ale není to tak strašné, jak jsem si myslel po první půlhodince. Takže v kostce, abych po vydýchání uvedl vše do určitého řádu. Trénink začíná tím, že se rozcvičíte, zahřejete, protáhnete. Ne bezduchým cvičením, jak jsem naznačoval, ale cviky a pohyby, které později využijete při cvičení obranných technik. A nebo nějakou „bojovou“ hrou. To může být třeba běh po tělocvičně s plácáním ostatních po ramenech. Nejsi krytý? Plácnu tě. A sám se snažím krýt.

Krav Maga

Krav Maga

Zobrazit fotogalerii

27 fotografií

Vážně to není takové sado-maso, jak se mi zdálo. Ten, kdo nestíhá, může nabrat dech, je tady prostor pro napití, vydechnutí, koncentraci. V druhé části tréninku se cvičí techniky obrany. Těch je v Krav Maga celá řada, ale já mám za sebou v tuto chvíli asi šest tréninků a tak je to o základech, žádné speciality typu zneškodnění pětadvaceti útočníků ozbrojených zbraněmi hromadného ničení. Ale obrana proti napadení, proti typickým úderům shora, z boku, zespoda. Čili jak vyzrát na bodnutí do břicha, facku a nebo razítko a la Bud Spencer. Důležité je krýt zápěstím s otevřenou dlaní, nečekat, až útočící ruka přijde k mému tělu, ale aktivně bránit v protipohybu. A do toho rovnou útočit.

Takhle se úder kryje, prsty otevřené dlaně prodlužují délku krytu. Říká se tomu 360.

Ano, o tom je Krav Maga. Nečeká se s protiúderem až po obraně, vše jde ruku v ruce zároveň. Technika se procvičuje sólo, ale hlavně ve dvojici s partnerem tak, aby nácvik byl realistický. A občas (tedy často) se prokládá posilováním. Útok, obrana, klik, leh-sed. A znovu, dokola. Zpátky k rozcvičce, protože až s odstupem času mi opět dochází, proč při ní kroužíme boky a vrtíme se jako při sambě. Pohyb úderu ze zadní ruky vychází z takovéhoto typu pohybu. Pravidlem je, že útočí ruka blíže k soupeři, ale když jde na řadu druhá paže, vychází se z rotace těla. Jako při rozcvičce. Miluji tuhle logiku, líbí se mi, když mozaika začne zapadat do sebe.

Mluvil jsem o fyzičce? Myslím, že několikrát, takže aby řeč nestála, tak se jde boxovat. V leh-sedech. Tedy sklapovačky, jeden leží na zemi, pohybuje se nahoru a dolu, partner s lapou se naklání v synchronním pohybu, ten na zemi boxuje. Neustále. Dejme tomu, že v rámci deseti sklapovaček. A pak výměna. Pár dnů, další trénink. Obdobný začátek tak jako v minulém cvičení, tedy rozcvička, protahování a něco „na posílenou,“ pak opakování technik. Plus něco málo k tomu navíc. Třeba kop.

Cvičení ve dvojici, údery, kryty, kopy, techniky. To je příprava na reálnou situaci.

Jak úder, i kop začíná nohou blíže k soupeři a nejoblíbenějším cílem na těle je rozkrok. No, aspoň není třeba natahovat se mezi bambusy jako Jean-Claude Van Damme ve filmu o kickboxerovi, když chtěl nohou česat banány ze stromů a kopat lidi do hlavy. To je Krav Maga. Jde o přežití, ne o parádu. Tak pěkně „do koulí,“ jak by se řeklo mezi chlapy.

Tady moje první reportáž končí, na závěr z mé strany příslib, že druhá reportáž na sebe nenechá dlouho čekat. Dám si měsíc na to, abych se zlepšil, zhubl, zrychlil a přestal se tak potit. Ehm, zase ten pot. Ale jak jsem zjistil, tak ten ke Krav Maga patří neodmyslitelně jako bandáž na zápěstí nebo suspenzor.

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK DALŠÍ ČLÁNEK

SDÍLEJ:

Tweet

Poslat známému

Tisknout článek

Tweet