Kdo je tady ředitel?

I když i tady jde v podstatě o neprakticky idealistického outsidera, který na základě dobrých úmyslů ničí a je ničen společností, do které přijde, emocionálně vyhroceným a vyděračským opusům jako Prolomit vlny nebo Tanec v temnotách, na nichž si Lars von Trier postavil svou provokativní kariéru, se jeho novinka vůbec nepodobá. Spíš v ní najdete hravou poťouchlost, se kterou Trier pokoušel svého kolegu Jörgena Letha v Pěti překážkách. A jako v tomto svérázném dokumentu a psychoterapii v jednom, ani u téhle nízkorozpočtové komedie nemůžete Trierově ďábelskému autorskému hlasu všechno věřit. Zvlášť když říká, že na jeho malý, legrační film hned spokojeně zapomenete.

Kdo se o Triera hodně zajímá, může v jeho báchorce o příjemné taktice, jak se zbavovat nepříjemné odpovědnosti, hledat metafory režisérových slavných sporů s herci nebo vhled do práce jeho produkčního studia Zentropa, které má taky dva ředitele. Příběh špatného sebestředného herce, kterého si kamarád najme, aby na chvíli zahrál neexistujícího ředitele jeho IT firmy, ovšem funguje i na obecnější rovině. V podstatě je to Trierův nejpřístupnější film. A taky nejvtipnější.

Ze zaměstnanců IT firmy, která má nějak moc fiktivních ředitelů, by se klidně mohli stát protagonisté dánské verze úspěšného britského sitcomu The Office. I dobře načasovaný a vypointovaný humor těchto kanceláří je hlavně humorem trapnosti. Trapné jsou postavičky, mezi nimiž vyniká herec Kristoffer, zneuznaný odborník na experimentální metody podobně zneuznaného divadelníka Gambiniho. Trapné jsou pak i situace, kdy se „ředitel“ Kristoffer snaží neztratit v roli, o níž mu ovšem jeho „režisér“ Ravn záměrně zapomněl cokoliv říct. Takže Kristoffer až postupně zjišťuje, že si Ravn jeho postavu vymyslel, aby měl na koho svést všechna svá nepopulární opatření. A pak začne zkoumat, nakolik je jeho postava morálně ztepilá, aby takové vykořisťování nebohých zaměstnanců ukončila.

Během přetahování Ravny a Kristoffera o oblibu v kolektivu Trier stihne zesměšnit mnohé. Včetně islandsko-dánských vztahů zastoupených nerudným podnikatelem v podání islandského režiséra číslo 1 Fridrika Thóra Fridrikssona, kterému se hnusí dánské sklony k řečnění, sentimentálnosti a vyhýbání se konfliktů. Triera by ale z něčeho podobného obvinit nemohl. Jeho zábavný filmeček je naopak osvěživou a svižnou kombinací nevázanosti frašky a syrovosti dokumentárního stylu, který tu autor manifestu Dogma opět posouvá za hranice zkonvenčněných pravidel. Nejde jen o jump-cuty, střihy, které rozbourávají čas záběrů. Novinkou je hlavně kamerový systém Automavision, kde o kompozici obrazu rozhoduje náhoda a počítač. Hlava mluvící postavy tak nemusí být vždycky úplně celá na plátně, což ale vlastně jenom odpovídá atmosféře tohoto satirického loutkového divadélka, ovládaného svérázným, originálním principálem.

Direktoren for det hele, Dánsko 2006, 100 minut. Režie Lars von Trier, hrají Jens Albinus, Peter Gantzler, Fridrik Thor Fridriksson, Iben Hjejle, Mia Lyhne, Casper Christensen, Henrik Prip. Premiéra 29. 3. 2007.

foto: Artcam

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK DALŠÍ ČLÁNEK

SDÍLEJ:

Facebook

Tweet

Poslat známému

Tisknout článek

Tweet