Ben Affleck vykupuje svou hereckou kariéru režijním debutem, v němž nic není tak jednoduché, jak se zdá. Proto se hledání unesené holčičky mění v inteligentní a provokativní thriller, které nutí přemýšlet o proměnlivosti kategorií „správné“ a „špatné“.
Herecky sice zůstává Ben Affleck ve stínu svého kámoše Matta Damona, s nímž začínal. Čas od času ale dává najevo, že pamatovat si ho jako bezkrevného akčního hrdinu z filmů Michaela Baye by vůči jeho schopnostem nebylo fér. Loni třeba vystřihl jeden ze svých nejlepších výkonů jako bývalý televizní představitel Supermana George Reevese. Film Hollywoodland k nám ale do kin nešel, což naštěstí není osud i Affleckova režijního debutu Gone Baby Gone, i když zásluhou jenom jediné kopie.
Hledat, v kterém kině v ČR se zrovna promítá, se nicméně vyplatí, nejen pro fanoušky rodiny Afflecků. Detektivní příběh o hledání unesené holčičky vtáhne své hrdiny, dvojku mladých soukromých oček, i diváky do zajímavé polemiky o tom, co je správné, což v tomto případě je kupodivu velmi těžké rozhodnout. Kdo viděl Tajemnou řeku, dovede si provokativnost pokládaných morálních otázek představit, i Gone Baby Gone totiž vzniklo podle románu Dennise Lehanea, konkrétně čtvrté z pěti knih, kterými prochází postavy Patricka Kenzieho a Angie Genarro.
Předtím, než se vcelku náhle jejich vyšetřování zlomí z klasického případu únosu v komplikovanou hru kontroverzních pravidel, nenápadně pochmurný film víc než Tajemnou řeku, oproti níž se nesnaží působit takovou důležitou temnou osudovostí, připomíná Dobrého Willa Huntinga, díky všem těm skvělým dialogům a přesvědčivým postavám, z nichž prostorem i podáním vystupuje Casey Affleck v roli Patricka. Tenhle mladší bratr, zatím nejznámější jako jeden z Dannyho parťáků, loni konečně dostal šanci odpoutat se k vlastním sólům, kromě Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robetem Fordem právě i díky hlavní roli v Benově snímku, kterou pojal jako kluka s odvahou stát si za svým, aniž by musel na sebe upozorňovat okázalým hrdinstvím.
Ve filmu, který stojí na silném příběhu, se starší Affleck ukazuje jako zatím pořád zajímavější scénárista (tenhle scénář tentokrát nenapsal s Damonem, ale s jiným kamarádem Aaronem Stockardem). Režijně totiž úplně nepomáhá orientovat se v neodhadnutelném labyrintu motivů a morálek, kterému musí Patricka a Angie po sérii zvratů čelit, a příběh pak musí rozmotávat pomocí série tradičních flashbacků, mezi nimiž působí všechno trochu přitaženě. Taky si mohl najmout jiného hudebního skladatele než Harryho Gregsona-Williamse, který svou melodramatičností jediný boří tichou atmosférou filmu. Ovšem i jako scénárista i jako režisér tu je Affleck cítit díky zřetelné zakořeněnosti filmu v Bostonu, odkud pochází on i Lehane. Film zná své prostředí a zná i své postavy, které také znají své prostředí, protože v něm žijí celý život.
Logicky, jako režisér-herec má Affleck taky cit pro jiné herce, kterých navíc nalákal slušnou sestavu – Morgana Freemana a Eda Harrise (který tu neodbytně připomíná starší verzi Vigga Mortensena) do důležitých menších rolí unavených strážců pořádku, o nichž je lepší nic předem neprozrazovat, Casey Afflecka a něžnou Michelle Monaghan do rolí podceňovaných nezkušených detektivů a partnerů, které nechtěný případ donutí zkoumat jejich vlastní postoje, a objev filmu, nepřehlédnutelnou Amy Ryan v roli matky uneseného dítěte, které se role oběti docela líbí. To, že ona matka je víc než trpící rodič hloupá a nezodpovědná feťačka, ukazuje, že tady nikdo není odhadnutelně jednoduchý a nikdo nemá absolutní pravdu, což je zjištění, který ne každý dokáže unést. Ale proto je Gone Baby Gone film, na který nezapomenete už před koncem titulků.
Gone Baby Gone, USA 2007, 114 minut. Režie Ben Affleck, hrají Casey Affleck, Michelle Monaghan, Morgan Freeman, Ed Harris, Amy Ryan, Amy Madigan, John Ashton, Titus Welliver. Premiéra 3. 4. 2008. Foto: Falcon