Dostaňte agenta Smarta

Studená válka sice skončila, ale když to nezastavilo Jamese Bonda, proč by mělo jiné agenty, kteří ho paradovali, třeba ty z tajné organizace Řád. Nepřátelé z organizace Chaos jsou v Rusku taky pořád a pořád chtějí něco ošklivého provést se světem. Co přesně není ani moc důležité, protože agent Smart pochází ze světa komedií, v nichž nejde o to proč ale jak.

V 60. letech si v americké televizi ze špiónů, které diváci milovali, a jejich studené války utahoval seriál Get Smart, za jehož humorem stál třeba Mel Brooks. V Česku si tenhle seriál, logicky vysílaný až po konci oné studené války, nedobyl takový kultovní status jako v rodné zemi, takže český divák ani kritik se ani nemusí zabývat srovnáváním. Podstatnější je zájem o to, jak tahle špiónská komedie obstojí jako samostatný film.

A to obstojí, i když její příběh působí jako pilotní díl seriálu roztažený zbytečně až na skoro dvě hodiny. Pro ty nejen z cizích zemí, kteří Smarta neznají, film přehledně začíná představením. Smart je nejdřív brilantní svérázný analytik. Pak se dostane do své první vysněné agentské akce, samozřejmě jenom díky tomu, že všichni ostatní agenti byli prozrazeni. Tedy všichni kromě jediné - superschopné, supersexy agentky 99, protože ta si zrovna si dala udělat plastiku obličeje.

Poněkud to připomíná eskapády jiného sebevědomě nemotorného agenta Johnnyho Englishe nebo tucet jiných špiónských komedií. Originalita zápletky vážně není tím, čím by mohl Smart zaujmout, i když je docela zajímavé, že se nebojí dělat si legraci z teroristických výbuchů na půdě USA a neschopného prezidenta stejné země, který rád čte dětem ve škole pohádky. Spíš tu ale jde o to, kolik pošetilostí, absurditek a vtípků na omletý agentský příběh dokázali tvůrci napojit. Smart jako agent, jenž dřív než nějakou svou skvělou zbraň použije ke správnému účelu, se s ní stačí pětkrát sám zranit, je vděčná postava, dokonce (nebo i proto) i když to není idiot, ale jenom hodně nezkušený teoretik. I díky tomu se zábavných momentů povedlo vymyslet dost na to, aby film bavil a čas od času zaujal, i když ne všechny vtipy jsou ze stejného zásobníku a některé spíš působí jako z nějaké lidovější rádoby švandy s Adamem Sandlerem (že by něco znamenalo, že režisér Segal se Sandlerem natočil už tři filmy?). I proto není nevyrovnaný Smart tak chytrý a skvělý, jak by sám chtěl.

Na nenáročnou komedii nicméně Smart získal výjimečné obsazení, počínaje Stevem Carellem, který umí tak dobře ze sebe dělat blázna s vtipnou důstojností, přes Anne Hathaway, z níž už evidentně není žádná princezna pro puberťačky ale holka, jejíž plakáty by si mohli lepit do skříněk puberťáci, Dwayne Johnsona, který má pořád úctyhodnou muskulaturu bývalého wrestlera a navíc i uvolněný komický talent, až po Alana Arkina, který umí sekat vtipy i rány stejně dobře jako jeho postava s novým kardiostimulátorem. Kdyby tvůrci ještě víc mířili na cíl lehce dětinsky absurdní parodie o lehce dětinských agentech a nerozpoltili se mezi řádný akční film a nevinně příjemnou komedii s vlastní logikou, pak se ze Smarta mohl stát dokonce konkurent i Starskyho a Hutche.

Get Smart, USA 2008, 110 minut. Režie Peter Segal, hrají Steve Carell, Anne Hathaway, Alan Arkin, Dwayne Johnson, Terence Stamp, David Koechner, James Caan, Masi Oka, Nate Torrence, Ken Davitian, Bill Murray. Premiéra 10. 7. 2008.

foto: Warner Bros.