Hot tip

Blackmetaloví maniaci

27. 05. 2010, autor: Matěj Kučera

Křesťanství je trnem v oku mnoha lidem, ovšem několik mladých Norů vyznávajících hudební žánr black metal vedl jejich odpor vůči církvi až k vypalování kostelů. A to ještě nebylo to nejhorší!

Jedna z nejextrémnějších odnoží tvrdé hudby zvaná black metal je charakterická kulometným tempem, kytarami bzučícími jako roj včel a ďábelským vřeštěním, při němž slabším povahám tuhne krev v žilách. V textech se občas vyskytuje i docela poetické opěvování přírody, nicméně mnohem větší prostor zde dostává vzývání Satana a hanobení křesťanství. A v některých případech nezůstává jen u silných slov. Počátkem devadesátých let minulého století se v Norsku, zemi black metalu přímo zaslíbené, rozhodla parta fanatických mladíků uvést svou nenávist do praxe.

6. června 1992 před úsvitem vzplál majestátní dřevěný kostel Fantoftkirke ze 12. století a nedlouho poté následovaly další podobné případy žhářství. Klíčovou postavou byl v tomto směru jistý Varg Vikernes alias Count Grishnackh, člověk se značně osobitým životním přesvědčením na pomezí satanismu, pohanství a fašismu. Kromě podpalování církevních staveb má na svědomí také vraždu - 10. srpna 1993 ubodal svého spoluhráče z kapely Mayhem Øysteina Aarsetha zvaného Euronymous. Motiv není dodnes přesně znám, jisté však je, že Vikernes vyfasoval 21 let natvrdo, v Norsku vůbec nejvyšší možný trest. Ve vězení se věnoval ambientní hudební tvorbě a v roce 2009 bylo vyhověno jeho žádosti o předčasné propuštění.

Ke zmíněné kapele Mayhem se váže ještě jedna tragická událost. Její první zpěvák se stylovou přezdívkou Dead (Mrtvý) si jednoho dubnového dne roku 1991 přeřezal zápěstí a pak si ještě pro jistotu brokovnicí vystřelil mozek z hlavy (jeho dopis na rozloučenou zněl "Omluvte tu spoustu krve"). Dead byl celkově takový podivínský svéráz, vyznačující se depresivními stavy, sebezraňováním či svým koncertním oděvem, který zakopával do země, aby získal správně zatuchlý odér. Byl to také zřejmě on, kdo jako první použil tzv. "corpsepaint", mrtvolné černobílé líčení, jež po něm přebrala řada blackmetalových hudebníků (později se vyvinulo do "warpaintu" - válečné masky).

Přehlídku zvrácených norských individuí doplňuje ještě bývalý bubeník skupiny Emperor přezdívaný Faust, který v srpnu 1992 nevydýchal homosexuální sklony jednoho pána a ubodal jej v Olympijském parku v Lillehammeru. Později vyšlo najevo, že se Faust podílel i na žhářstvích, a bylo z toho čtrnáct let v chládku.

Výše uvedené případy sice na černěkovovou scénu nevrhají příliš dobré světlo, nicméně není třeba hned panikařit při střetnutí s každým dlouhovlasým jedincem s pentagramem na mikině. Většinou jsou totiž blackmetalisté relativně neškodné, byť možná poněkud nekonvenční osoby, které mají zkrátka jen rády trochu "jinou" muziku.

Podívejte se ještě na největší Hudební prasáky!

matej-kucera Matěj Kučera je Vodnář, což hovoří samo za sebe. Má několik (v podstatě neškodných) úchylek, které zde ovšem nemíní zveřejňovat. Mezi jeho srdeční záležitosti patří mimo jiné bicí nástroje, zen buddhismus, Jägermeister a seriály Chalupáři a Městečko Twin Peaks.